Oběžný dopis listopad/prosinec 2004
/ Ewald Frank
Langue: tchèque
Other languages
1. Rozhodující zvláštní vydání
- Rozhodující zvláštní vydání
- Boží působení až k dokonání
- Dvě znamení jako legitimace
- Po vyvedení musí následovat zavedení
- Písmo Svaté, tradice a výklady
- Hodina pokušení
- Žeň je zralá
- Časové události
- Ještě krátká misijní zpráva
- Návštěva v Jeffersonville
- Srdečný dík
- Oznámení shromáždění
- Velice dobrá zpráva
- Šalom! Srdečné pozvání na další cestu do Izraele
Velice srdečně zdravím všechny, kteří jsou osloveni a i nadále budou skrze pravé zvěstování věčně platícího Božího Slova. Apoštol Petr použil slovo z Iz.48 v 1.Petr.1:25:
„Ale slovo Páně zůstává na věky. Toto je to slovo, které vám bylo zvěstováno (v něm. př. Bible: …jako spásná zvěst).“
Takové bylo svědectví apoštola a rovněž bratra Branhama, a mně je z milosti dovoleno zvěstovat totéž věčně platné evangelium – to Boží čisté Slovo, které zůstává na věky.
Pro svůj první Oběžný dopis v září 1966 jsem zvolil nadpis
„Slovo Páně zůstává na věky“.
A již tehdy jsem měl na mysli Iz.40 a 1.Petr.1. Na konci Oběžného dopisu stojí: „V pověření Božím působící“ – tak to má být až k tomu poslednímu; to je moje legitimace. Je to stále ještě tentýž Duch Boží, který uvádí do vší pravdy. Každé Boží povolání a poslání je napojeno na stejný pramen zjevení. Až do konce je to totéž Slovo, táž zvěst, totéž učení – jeden Pán, jedna víra, jeden křest.
Petr poslušnost k pravdě a bratrskou lásku bez pokrytectví obzvláště zdůraznil a Božím dětem, které to skutečně prožily, dosvědčuje:
„Znovuzrozeni jste ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky.“ (1.Petr.1:23).
Jestliže dnes pročítám to množství Oběžných dopisů a brožur a knih, které jsme v průběhu uplynulých desetiletích o všech důležitých tématech vydali a jsou rozšířeny v celém světě, jsem Pánu vděčný z celého srdce, že všechno tak nádherně vedl a zachoval nás ve Svém Slově. Již během prvních deseti let jsem navštívil mnohé země na všech kontinentech. Ty první brožury v anglické řeči začínající slovy: „Only believe the THUS SAITH THE LORD“, které byly zde v Krefeldu vytištěny a rozeslány do celého světa, dosáhly v krátkém času 80 000 exemplářů. Tím jsme položili biblický základ a jasně a zřetelně objasnili službu zvěstování jako jádro zvěsti všem, kteří věří. Pán nás z milosti vedl od jasnosti k jasnosti. Jsou to vždy ti vyvolení, kteří poznávají ten den, tu zvěst a slyší, co Duch praví církvím.
Tento Oběžný dopis píši pod dojmem zvlášť požehnaných misijních cest v uplynulých měsících: v šesti městech Indie, v Súdánu, v Etiopii, v Keni, v Botswaně, v Jihoafrické republice, v Gabunu, v Angole, v Kongu, také v Konžské demokratické republice, v Malawi a v Zambii. Ty jsou nezapomenutelné. V městech Likasi, Kolwezi, Mbuji-Mayi a Lubumbashi přišla k shromážděním obzvlášť velká množství lidí. Na Rafaelově sportovním stadionu v Kinshase se sešlo osmnáct až dvacet tisíc lidí, na kenžském stadionu v Lubumbashi šestnáct až osmnáct tisíc, na dalších stadionech osm až patnáct tisíc. Také městské a divadelní sály byly zaplněny několika tisíci lidmi.
Při pohledu na ty masy lidí mě zaměstnávaly následující otázky: „Věříte, že se příchod Pána Ježíše přiblížil?“ Ta odpověď francouzsky zněla: „Oui, Amen!“ – „Ano, Amen!“
„Jste obeznámeni se zvěstí konečného času a službou Williama Branhama?“ „Oui, Amen! Haleluja!“ – „Ano, Amen! Haleluja!“
„Jste všichni biblicky pokřtěni na jméno Pána Ježíše Krista?“ A opět táž souhlasná odpověď: „Oui. Haleluja!“ a Amen! Amen!, přičemž jsem měl dojem, že to bylo slyšet také v nebi. Celkem se v měsících květnu, červnu, červenci a srpnu na africkém kontinentu velkých shromáždění zúčastnilo přibližně sedmdesát až osmdesát tisíc lidí. To bylo jedinečné vítězné Boží tažení!
Po posledním shromáždění v Lubumbashi, jsem byl pozván k hodinovému interview do televize, které se vysílalo v celé zemi. Tak se jistě ještě několik milionů mohlo dozvědět, co Bůh v přítomnosti koná. Moderátor, který interview vedl, televizním divákům ukázal mé knihy a mě představil slovy: „Toto je kazatel, který má odvahu napsat pravdu.“
V interview byla v popředí zájmu obzvláště témata „Božství“ a „křest“. I v Africe s tím mají odpovědní muži v denominacích veliký problém, protože všichni věří svým náboženským tradicím. Nyní se ale všichni dozvěděli, že Bůh je jen Jeden a jako Otec v nebi se zjevil ve Svém jednorozeném Synu na Zemi a skrze Ducha svatého v církvi. Právě tak se jim dostalo informace, že misijní pověření, které je popsáno v Mat.28:19, bylo přesně vykonáváno Petrem ve Sk.2., Filipem ve Sk.8 a v Efezu Pavlem ve Sk.19. Všichni slyšeli, že Pán přikázal křtít na jméno a ne na tři tituly nebo označení a že to jméno, ve kterém se nám Bůh jako Otec, Syn a Duch svatý zjevil, je Pán Ježíš Kristus. K tomu je přirozeně potřeba zjevení, aby bylo možno poznat to novozákonní jméno smlouvy, v kterém je záchrana a spasení (Sk.4:12), a také soulad mezi misijním pověřením Pána a jeho vykonáváním skrze apoštoly.
Nadto jsem mohl vyložit, proč věříme, že William Branham byl ten zaslíbený prorok, a podložit to Písmem Svatým z Mal.4:5-6, Mat.17:11 a Mar.9:12. Prostě se těšíme z toho, že mnozí lidé slovo této hodiny, tu poslední zvěst zkoumali a nejen slyšeli, ale také přijali a uvěřili!
Uplynulé měsíce byly mimořádným časem sklizně po setbě Slova, které se rozsévalo v minulých letech skoro ve všech zemích světa. Velký podíl na tom má také náš milý bratr a věrný spolupracovník Alexis Barilier, který se obětoval a rok co rok rovněž podnikal ty namáhavé cesty. Přijal na sebe odpovědnost za vydávání brožur a knih ve francouzštině a skutečně statisíce byly zavedeny na Pánovu cestu. Bratr Barilier službu bratra Branhama v roce 1955 také osobně prožil a patřil k výboru, který jeho shromáždění v Rennes u Lausanne připravoval. Od 1966, tedy od samého počátku, se též aktivně podílí na šíření zvěsti konečného času.
Na setkáních kazatelů jsem byl sloužícími bratry stále znovu dotazován, zda se bude ta žeň sklízet nyní, jak mi to bylo před lety s tím kombajnem ukázáno. Stále znovu bylo zmiňováno, co bratr Branham říkal o „německém orlovi“, kterého v Curychu 1955 viděl ve vidění letět nad Afrikou. Co jiného ty bratry ještě zajímá, je, zda se nyní naplňuje Mat.24:45-47, kdy jsou rozdávány veškeré poklady Božího domu jako duchovní pokrm v pravý čas. Cokoliv ten věrný Bůh připravil skrze nějakou službu pro Svůj lid, souvisí to s povoláním a posláním. Jako Boží služebníci přede mnou musím vykonávat jedině toto obdržené pověření. Příkladem je mi Pavel, který řekl: „Já, Pavel, apoštol Ježíše Krista podle pověření Boha, našeho Spasitele…“ a též na sebe vztahuji, co napsal Timoteovi: „Vykonávej to pověření, abys zůstal bez poskvrny a úhony až do zjevení našeho Pána Ježíše Krista.“ (2.Tim.4:5).
Z tohoto posledního probuzení vyjde církev Nevěsta, kterou Pán Ježíš Kristus pro Sebe sama v nádherné kráse a bez poskvrny a vrásky, svatou a bez vady představí před trůnem milosti (Ef.5:27). Neboť taková je vůle Boží „…a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příští (příchodu) Pána našeho Jezukrista zachováno budiž. Věrný je ten, který povolal vás, který také i učiní to.“ (1.Tim.5:23-24).